neděle 26. duben

Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: „Proč tak uvažujete ve svých srdcích? Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny‘, nebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lehátko a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …“, říká ochrnutému: „Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.“ On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“

Marek 2,8–12

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Čtyři přátelé přinesli chromého k Ježíšovi – aby byl uzdraven. Avšak předtím než se Pán postará o jeho uzdravení, přiřkne ochrnutému odpuštění hříchů. Přítomní učitelé Zákona to však mají za rouhání, protože nechtějí věřit tomu, že Ježíš je Boží Syn.

Pán ihned poskytuje učitelům Zákona jeden důkaz o svém Božství: Čte jejich myšlenky, zná jejich nevěřící srdce. A tak se na ně obrací s otázkou, je-li snazší jedním slovem odpustit hříchy nebo uzdravit tělo. – Jak bychom odpověděli my?

Bezpochyby by bylo lehčí, ochrnutému říci: „Tvé hříchy jsou odpuštěny“, protože výsledek tohoto prohlášení by nikdo nemohl ověřit. Konec konců pro nás lidi ale není možné ani jedno ani druhé. Pro Boha je však obojí stejně snadné.

Nyní Ježíš dokazuje, že má moc, odpouštět hříchy, a to tím že ochrnutého na místě uzdravuje. Nejpozději nyní by mělo být učitelům Zákona jasné, kdo je „Syn Člověka“, neboť o Něm mluvil již prorok Daniel (Daniel 7,13). Oni znají také Žalm 103,3: „On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci.“