pátek 24. duben

Cožpak s vámi nemohu učinit to, co učinil tento hrnčíř…? Je Hospodinův výrok. Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína, tak jste v mé ruce vy.

Jeremiáš 18,6

… jako hrnčíř formuje hlínu

Pozorujme hrnčíře při práci: nejdříve vezme do rukou kus hlíny a hněte ji tak, aby byla hlína poddajná. Pak ji položí na hrnčířský kruh a dává jí tvar, žádaný objem, zušlechťuje a formuje ji. Aby byla z neforemné hmoty vytvořena užitečná nádoba, to si vyžaduje mnoho dovednosti a zkušenosti.

Bůh je hrnčíř, který zformoval lidi (hlínu) podle Svého záměru a Své moudrosti. Praotec Job to vzhledem k Bohu vyjádřil takto: „Tvé ruce mě utvořily a uspořádaly mě … Rozpomeň se přece, že jsi mě udělal jako hlínu“ (Jób 10,8.9). Hřích však všechno pokazil. Nádoba se stala pro Boha nepoužitelnou, selhala a už nenaplňuje svůj účel (Jeremjáš 18,4). Problém však nespočívá v Bohu – On je dokonalý hrnčíř! – nýbrž v nás lidech. Co teď?

Hlína je v Boží ruce stále. Když hříšník činí pokání tím, že uznává Boží úsudek o „neužitečnosti“ svého života, Bůh s ní začíná znovu: On z toho samého kusu hlíny udělá nádobu ke Své cti.

Každý, kdo se obrátil k Bohu a uvěřil v Jeho Syna Ježíše Krista, byl obdarován věčným životem. Dovnitř nádoby byl tak říkaje vložen poklad, takže ona je nyní pro Boha vzácná. Tímto však práce hrnčíře s hlínou ještě není u konce. Když věřící pociťují tlak, poněvadž je tíží smutek, nemoc nebo jiné těžkosti, potom je to právě Boží ruka, která při nich chce dále formovat Jeho charakter: aby se líbili Jemu.