středa 15. duben

Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek.

Matouš 11,28

Pozvání od mistra

Yehudi Menuhin (1916–1999) byl již od svého začátku hry na housle legendou. A jeho sláva jako houslisty rok od roku rostla, protože dokázal pohladit hudební duši svého publika. Když v roce 1956 poprvé vystoupil ve Varšavě, byla znovupostavená Národní filharmonie, kde koncertoval, dočista přeplněná. Lidé se dokonce tlačili u stěn a v chodbách budovy.

Menuhin vstoupil na pódium, které skýtalo dost prostoru pro velký symfonický orchestr a ještě četnější pěvecký sbor. Nyní však byl prázdný, neboť program vystoupení se skládal pouze ze sólových sonát. Uvítal ho hlasitý pozdravný potlesk. Potom nastalo naprosté ticho. Menuhin pozvedl své housle … všichni zatajili dech … a on je nechal opět poklesnout. Pak smyčcem pokynul lidem, kteří stáli u stěn a v uličkách, aby přišli k němu na pódium, aby se posadili na podlahu kolem něho. Nejprve váhavě přistoupili jednotlivci, pak jich však přibylo více. Nakonec tam seděly stovky lidí a vzhlížely k muži ve svém středu.

Když Ježíš Kristus žil na této zemi, také si neudržoval odstup od lidí. Vzal dítě do náruče, vytáhl tonoucího Petra z vody tak, že ho uchopil za ruku. A stále znovu vyzýval: „Pojďte ke mně!“ – Dnes si však lidé od Něho udržují odstup. Nečtou si v Evangeliích, které Ho tak dobře popisují a jsou dokonce zprávou očitých svědků, a také s Ním nemluví v modlitbě. Přitom On i dnes stále ještě zve: „Pojďte ke mně!“ Proč člověk Jeho pozvání odmítá?

Tehdy ve Varšavě Menuhin vybízel lidi, aby přišli blíže. A oni přišli, viděli a poslouchali. – Lidé dnes vůbec netuší, o co přicházejí, když si udržují odstup od Ježíše Krista.