pátek 3. duben

Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.

Matouš 5,16

Aristides o křesťanech

Aristides z Athén, řecký filozof z 2. století, se obrátil ke křesťanství. A když císař Hadrian navštívil Athény, předložil mu Aristides svou „Apologii“, obranný spis křesťanské víry, v které se nalézají následující výpovědi:

Křesťané však, ó císaři, hledíce kolem, pravdu nalezli… Neboť oni Boha znají a věří v Něho jako ve Stvořitele a Mistra díla vesmíru,… od kterého obdrželi přikázání, která si ve svých myslích poznamenali a dbají jich v naději a očekávání budoucího světa.

Proto oni necizoloží a nesmilní, nevydávají křivé svědectví, nezpronevěří žádný složený majetek, nebaží po tom, co není jejich vlastní, ctí otce a matku, svému bližnímu prokazují dobrodiní… a co nechtějí, aby jim ostatní činili, to také nikdy druhým nečiní…. K těm, kteří je sužují, promlouvají a činí z nich přátele; a nepřátelům horlivě prokazují dobrodiní.… Chodí ve vší pokoře a laskavosti. Lež se při nich nenalézá. Milují jeden druhého.

Vdovami nepohrdají; sirotka osvobozují od toho, kdo jej zneužívá. Kdo má, dává nezištně tomu, kdo nemá. Pokud uvidí cizince, vedou ho pod svou střechu a radují se z něho jako ze skutečného bratra…. A slyší-li, že jeden z nich kvůli jménu jejich Krista je v zajetí nebo sužován, tak se všichni starají o jeho potřeby a osvobozují ho, když je to možné.

Není to krásné svědectví, které vyzývá křesťany, aby žili tak, jak jim to Kristus ukázal?