neděle 29. březen

Tu k němu přišel malomocný, padl [před ním] na kolena a prosil ho: „Chceš-li, jsi mocen mne očistit.“ Ježíš, hluboce pohnut, vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci, buď očištěn.“ A [když to řekl,] hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.

Marek 1,40–42

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Jaký je to obraz bídy a bezmocnosti: Malomocný pokleká před Ježíšem! V té době na malomocenství nebyl žádný léčivý prostředek. Jóram, král Izraele, jednou, když byl konfrontován prosbou o uzdravení jednoho malomocného, reagoval vyděšeně: „Což jsem Bůh, …, že tento posílá ke mně, abych zbavil člověka malomocenství?“ Ve skutečnosti pro malomocného neexistovala ani nejmenší naděje na účinnou lidskou pomoc. (2. Královská 5,7)

Tento ubohý muž však neztrácí naději. Snažně prosí Ježíše, poněvadž věří, že ho může uzdravit. Není si ale jistý tím, zda ho Ježíš chce uzdravit. Kdyby jen věděl, jaký pohled u Ježíše vyvolal! Pán je pohnut soucitem, „hluboce pohnut“ – nepřehlédněme to!

Ježíš se se soucitnou láskou dívá na tohoto ubohého člověka a pak také jedná: Vztahuje Svou ruku a dotýká se ho. Žádného Žida by ani nenapadlo dotknout se nějakého malomocného, neboť by se skrze to stal kulticky nečistým nebo nemocným, Pán to však činí; Jeho nic nemůže znečistit. Jeho dotek ukazuje právě tak Jeho soucit jako i Jeho moc a stvrzuje to Svým slovem: „Chci.“ Tím jsou všechny pochybnosti tomu muži navždy odňaty.

Malomocenství symbolizuje hřích v jeho znečišťujícím a nakažlivém účinku, který staví nás lidi stranou. Kristus nás však může a chce očistit od všech hříchů a dát nám podíl na Božím požehnání. Proto On zemřel na kříži – Jemu za to buď srdečný dík!