neděle 15. březen

Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a všechny démonizované. Celé město se shromáždilo přede dveřmi. I uzdravil mnoho trpících rozličnými chorobami a vyhnal mnoho démonů. A těm démonům nedovoloval mluvit, neboť ho znali.

Marek 1,32–34

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Pán Ježíš Kristus má denní program plný: káže v synagoze, uzdravuje tam posedlého, jde do domu Petra a Ondřeje a tam uzdravuje horečkou onemocnělou ženu. A nyní, když se setmělo a není již takové vedro, přinášejí k Ježíšovi nemocné a démonizované. Celé Kafarnaum patrně zaznamenalo, že vyhnal démony a uzdravil Petrovu tchyni. V Izraeli tehdy bylo zjevně mnoho nemocných a démonizovaných.

I přes pokroky v medicíně ulpívá nemoc na životě také dnes; je následkem pádu do hříchu. Velký počet nemocných v Izraeli nás však vede k zpozornění, zvláště když přihlédneme k tomu, že Bůh Svému lidu zaslíbil, že od nich odvrátí každou nemoc, pokud uposlechnou Jeho příkazy (5. Mojžíšova 7,15). Z toho lze usoudit, že v Ježíšově době izraelský lid jako celek nemá od Boha zjevný projev souhlasu, i když navenek projevuje jistou zbožnost.

A ještě nápadnější je ten velký počet démonizovaných v Izraeli. Tam, kde původně chtěl Bůh vládnout a žít, se rozšiřuje ďábel a jeho démoni. Pán Ježíš je však silnější; uzdravuje posedlé a démonům zapovídá o Něm mluvit, protože Ho znají. Proč Pán jejich svědectví zamítá? Protože chce zabránit každému zdání nějakého vztahu se zlými mocnostmi. Mezi Kristem a zlem skutečně neexistuje žádná jednota! (2. Korintským 6,15)