neděle 8. březen

A hned, když vyšli ze synagogy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimona a Ondřeje. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Ježíš přistoupil, uchopil [její] ruku a pozdvihl ji. [Ihned] ji horečka opustila a ona je obsluhovala.

Marek 1,29–31

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Ježíš právě v synagoze osvobodil jednoho člověka od nečistého ducha a „ihned“ jde dále. Ten věrný Boží služebník je neúnavně činný pro blaho lidí.

Tchyně Šimona Petra byla nemocná, měla vysokou horečku, jak dodává evangelista Lukáš. Zjevně se nejednalo jen o projev virózy, nýbrž o nebezpečnou nemoc. A tomu úměrné bylo trápení v tomto domě.

Učedníci právě zažili moc jejich Pána – tedy, že Ho poslouchají zlí duchové, když jim přikazuje. Důvěřují Mu, že On také i v této situaci může a hodlá pomoct.

Všimněme si, jak zde Pán Ježíš postupuje. Ačkoli by mohl horečce jen přikázat, aby ukončil utrpení, hledá osobní kontakt a tu nemocnou ženu rukou pozdvihuje. V tom se ukazuje Jeho láska a milosrdenství. On je zároveň ten Všemohoucí: Šimonova tchyně je okamžitě zdravá.

Nepodobají se mnozí lidé v přeneseném smyslu této horečkou trpící ženě? Jsou sužováni neklidem a nejsou s to sloužit Bohu. Příčina spočívá v tom, že v nás přebývá hřích a činí nás bezvládnými. Avšak také i v tomto případě existuje „uzdravení“: „Když jsme ještě byli bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za bezbožné.“ (Římanům 5,6) Víra v Jeho smrt a Jeho vzkříšení nás uvádí do stavu, kdy jsme schopni s oddaností sloužit Bohu.