sobota 7. březen

Hospodine, proč stojíš opodál? Proč se skrýváš v dobách soužení?

Žalm 10,1

Otázka „Proč?“ je dovolena

Bible nám ukazuje, že Bohu smíme klást také otázku „Proč?“. Několik příkladů: Synové Kórachovi se Boha ptají: Proč na mě zapomínáš? … Proč jsi mě odvrhl? … Hospodine, proč odvrhuješ mou duši? Proč přede mnou skrýváš svou tvář? (Žalm 42,10; 43,2; 88,15)

Skladatel písní Asaf přemítá o smutném stavu svého lidu a ptá se: „Proč jsi nás, Bože, nadobro odvrhl? Tvůj hněv plane proti ovcím tvého stáda. … Proč odvracíš svou ruku? Zvedni pravici z klína a skoncuj s tím!“ (Žalm 74,1.11)

Jako lidé nemáme nikdy právo posadit Boha na lavici obžalovaných. Ne, Bůh není povinen něco vysvětlovat a zodpovídat se nám. On je však milostivý a dovoluje nám, abychom Mu sdělili všechen náš smutek i pochybnosti a položili Mu otázku „Proč?“.

Kdo přichází před Boha „v modlitbě a prosbě“ a přitom nezapomíná děkovat za všechno, co od Boha přijal, zakusí, že „pokoj Boží, který převyšuje všechno porozumění“ se nastěhuje také do jeho srdce (Filipským 4,6.7).

Něco z tohoto vnitřního klidu, při kterém modlící se člověk přichází k pokoji, se dokonce nachází právě ve výše citovaných žalmech. Neboť 42. Žalm opakovaně obsahuje výzvu: „Jen čekej na Boha – vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha.“ (viz v. 6.12) A také i Asaf v 74. Žalmu konstatuje: „Bůh je můj král odedávna. Uprostřed země koná spásné činy.“ (v. 12). Ano, Bůh má se mnou jen dobré úmysly. Toho se chci pevně držet.

Máš otázku „Proč?“? Pak ji v modlitbě přines před Boha, abys zakusil jeho pokoj!