pátek 6. březen

Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře.

Matouš 9,36

Hluboce pohnut

Když byl Pán Ježíš na této zemi, potkával se s docela rozdílnými lidmi a skupinami lidí. On však přišel, aby lidi navštívil a prokázal jim milosrdenství. Přitom se setkal s mnohou bídou a trápením. Zajímal se o každého osobně. Postaral se například o dva slepé, kteří seděli u cesty, očistil malomocného a také utěšil vdovu, která právě doprovázela svého jediného syna, aby byl pohřben (Matouš 20,34; Marek 1,41; Lukáš 7,13). Pokaždé čteme, že Ježíš byl vnitřně hluboce pohnut. On nikdy nejednal „mechanicky“ nebo bez účasti.

Ve verši pro dnešek čteme, že On byl hluboce pohnut nad zástupy, které Ho následovaly, protože byli utrápení a sklíčení. Pán Ježíš přitom viděl nejen jejich vnější potřeby, nýbrž hleděl hluboko do jejich srdcí. On je srovnává s ovcemi, které nemají žádného pastýře. Stádo ovcí bez pastýře je dezorientované a bezbranné.

Pán Ježíš sice na zemi již nyní není, ale je tentýž včera, dnes i na věky (Hebrejům 13,8). On je nyní v nebi a vidí každého člověka. Také tebe! Pro Něho nejsi pouhým číslem, nýbrž On tě miluje a je nad tebou „hluboce pohnut“. Možná se právě cítíš vyčerpaný a vyhořelý, ztratil jsi orientaci, máš strach z budoucnosti, nevíš, jak dál.

Pak jsi u Ježíše Krista opravdu správně. On tě tak velmi miloval, že pro tebe zemřel na kříži. Chce být tvým zachráncem a tvou oporou v životě. Spolehni se na Něj, mluv s Ním v modlitbě a Jemu řekni vše, co tě skličuje. On ti naslouchá, rozumí ti a je nad tebou „hluboce pohnut“.