čtvrtek 5. březen

[Bůh říká]: Tak bude mé slovo, které vyjde z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná to, co si přeji, a zdárně dokáže to, k čemu ho pošlu.

Izajáš 55,11

Ještě jste nečetli?

Nějaký rozhlasový a televizní moderátor přiznal, že málo spí a místo toho tráví spoustu času čtením. „Čtu minimálně dvě knihy za den“, řekl. V jeho osobní knihovně se 3000 knihami, které jsou uspořádány podle autorů, se nachází hojně materiálu k četbě: romány, filozofické knihy, dramata.

„Je možné, že jste určitou klasiku ještě nepřečetl?“ byl dotázán.

„Ano, Bibli,“ přiznal bez obalu. Tato kniha knih dosud unikala jeho neukojitelnému hladu po čtení.

Proč vlastně čteme? Abychom se myšlenkově obohatili? Abychom unikli všednosti nebo abychom se rozptýlili?

Je celkem jedno, zda jsme knihomolové nebo ne – jednu Knihu se však skutečně vyplatí číst: Bibli. Její text je živý. Protože ona je Boží slovo, které má moc přivést nás do spojení s Bohem a proměnit nás od vnitřku navenek. Ona nás seznamuje s Bohem a ukazuje nám, že Bůh je láska a světlo. Ona je jako semeno, které vzchází v srdci příjemce: „Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a [na věčnost] zůstávající slovo Boží.“ (1. Petr. 1,23)

Věřit tomu, co nám sděluje Bible, znamená věřit Bohu. Jejím cílem je zprostředkovat nám život z Boha. Ona je mnohem více než jen rozptýlení; ona nám pomáhá objevit to skutečné štěstí života. V protikladu ke všemu, co lidé mohou psát, platí: „Hospodinovy řeči jsou čisté, spolehlivé, jsou žádoucnější než ryzí zlato.“ (viz. Žalm 12,7; 19,8.11) V Bibli není nic nadbytečného. Ona nám dává znát pravdu o nás samých i o Bohu. „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17,17)