pátek 27. únor

Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření. Jsme tedy Kristovi vyslanci a Bůh jako by vás skrze nás vyzýval. Na místě Kristově prosíme: Smiřte se s Bohem!

2. Korintským 5,18.20

Neznámý svědek

Náš přítel byl jednoho večera osloven na ulici a požádán, zda by mohl vystupovat jako svědek v závěti, která má být ověřena notářem, jak si to přeje člověk na smrtelné posteli. Protože to bylo velmi naléhavé, vyjádřil se náš přítel svolně, aniž by nemocného nebo notáře vůbec znal. Když byly formality dokončeny, využil té příležitosti, aby obrátil myšlenky muže, který se měl brzy zjevit před Bohem, na Zachránce Ježíše Krista.

„Vaše věci související s touto zemí jsou nyní vyřízeny“, řekl tiše. „Učinil jste při nich svá opatření. Jste si však jistý, že také pro nebe je vše v pořádku?“

Obličej umírajícího prozrazoval ustrnutí a nejistotu. Ne, na svou poslední velkou cestu žel připraven nebyl. Křesťan pak pokračoval: „Musíte být smířen s Bohem, a to ihned. Jak můžete opustit zemi a nebýt si jistý, že vaše hříchy jsou odpuštěny?“

Tak jednoduše, jak jen možno, zvěstoval náš přítel tomu na smrt nemocnému muži v jeho poslední hodině evangelium. Ten Božímu poselství uvěřil a uchýlil se ke Spasiteli Ježíši Kristu. Když se „neznámý svědek“ loučil, mohl mu umírající poděkovat za jeho službu v pozemských věcech, ale také v té nesrovnatelně důležitější službě, kterou prokázal jeho duši.