úterý 24. únor

Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce.

Jan 10,14.15

Znáš Ho také?

V nemocnici leží starý muž. Cítí, že se blíží jeho konec. Dnes má však na návštěvě svého desetiletého vnuka. V pokoji s nemocným jsou také ještě nějací jeho přátelé. Chlapec se svého dědečka chce na něco naléhavě zeptat, ale o samotě. Má zase odejít? Ne, sbírá odvahu a žádá ostatní: „Mohli byste, prosím, jít všichni na chvilku ven?“

Trochu překvapeni touto prosbou opouštějí všichni pokoj. Pak se chlapec přiblíží ke svému dědovi a se smutným a vážným hlasem mu říká: „Dědečku, řekl jsi mi, že brzy musíš zemřít. Od té doby, co chodím na dětské hodiny, znám Pána Ježíše. Vím, že přijdu k Němu do nebe. Ale co ty, znáš Ho také?“

V nemocničním pokoji je dlouhou chvíli ticho. Pak dědeček prosí: „Zeptej se, prosím, vedoucího té dětské hodiny, zda by mě mohl navštívit!“

Vedoucí rád přichází, aby tomu starému muži krátce před jeho smrtí objasnil poselství evangelia. O několik dní později, krátce předtím, než se ten nemocný musí definitivně rozloučit, říká svému vnukovi: „My oba se opět nahoře setkáme; teď to vím docela jistě.“

Evangelium, ta dobrá Boží zpráva, se obrací na všechny lidi, na děti i na starší. Oznamuje: Existuje jen jedna cesta k Bohu, jen jeden Zachránce pro všechny: Ježíš Kristus. On Svou smrtí každému zkroušenému hříšníkovi otevírá přístup do nebe. Ano, evangelium je „Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří“. (Římanům 1,16)