úterý 10. únor

Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý. Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště.

Žalm 34,9

Okusili jste alespoň?

Jeden ateistický profesor ukončil přednášku a vyzval své posluchače, aby kladli otázky. Tu se zdvihl jeden starší pán a postavil se vedle toho přednášejícího. Pak vytáhl z kapsy pomeranč a začal ho loupat. Přednášející ho prosil, zda by už mohl položit svou otázku, ale on klidně pokračoval v loupání pomeranče. Nakonec ho kousek po kousku snědl, aniž by něco řekl. Když s tím byl hotov, obrátil se na profesora a řekl: „Nyní ta má otázka: Řekněte mi: Byl ten pomeranč hořký nebo sladký?“

„Jak to mám vědět?“ odpověděl přednášející rozzlobeně. „Neochutnal jsem ho přece!“

„Aha,“ řekl ten muž. „Jak potom můžete mluvit o Kristu, když jste Jej ještě nikdy neokusil?“

Apoštol Petr se na věřící obrátil se slovy: „…jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý.“ (1. Petr. 2,3) Boží dobrotu člověk okouší srdcem, nikoli hlavou. Mnozí věřící sice nemohou mít žádné teologické přednášky, ale svého Pána znají ve svých srdcích: Oni „okusili“, že On je dobrý – skrze četbu Božího slova a podrobení se Jemu ve svých životech.

Žíznivý, který ze sklenice pije vodu, ví, jak je voda osvěžující; lépe než chemik, který sepisuje dlouhé pojednání o složení molekul vody. Člověk musí ochutnat!

Ježíš volá: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije!“ (Jan 7,37) Pojďte k Němu! Potom zakusíte, že On je dobrý a také že On dokáže uspokojit vaši žízeň – žízeň vašich srdcí.