úterý 27. leden

Jen krok je mezi mnou a smrtí.

1. Samuelova 20,3

Jen jeden krok

Několik dní panovalo překrásné zimní počasí. Modrá obloha, zářící slunce a přitom teploty pod nulou, takže sníh netál. Lyžařské vleky byly v provozu a sjezdaři se proháněli po svazích. Kdo raději lyžoval na běžkách, ten se vydal vyznačenou stopou po značené trase. Jiní si vyhledali svou vlastní cestu, stranou určených tras, ačkoli se tím již tak mnozí vystavili nebezpečí. Každý si chtěl ten zimní den a rekreaci užít po svém.

Jednoho takového dne se nějaká žena vydala osamělou stopou na horský hřeben Hornisgrinde. Sníh tam vytvořil hluboké závěje. Na východní straně, kde se hora strmě svažuje k Bobřímu kotli, se utvořily převislé masy sněhu, takzvané římsy. Když se ta běžkyně na lyžích odvážila poněkud dál vpřed, jedna z těch říms se odlomila a strhla s sebou tu ženu do hlubiny. Horské službě se podařilo tu pohřešovanou po náročné pátrací akci přece jen ze sněhu vyprostit, ale již mrtvou. – Byl krásný zimní den, jenže tak blízko číhala smrt!

„Uprostřed života jsme obklopeni smrtí.“ – Tato slova jedné staré písně, zpívané v kostelích, byla napsána na úmrtním oznámení. A jak jsou výstižná! – Ačkoli v nízkém pohoří, jako je Schwarzwald, k takovému neštěstí dochází jen výjimečně, ve vysokých horách zemře každý rok více lidí. Příčinou není vždy jen odvaha a neopatrnost. Smrt číhá na všech místech – také v zaměstnání, domácnosti i na cestě.

„Jen jeden krok,“ říká náš citát z Bible, „je mezi mnou a smrtí!“ Jak je proto důležité, dát včas do pořádku naše věci s Bohem, být s Ním smířeni skrze víru v Spasitele Ježíše Krista!