neděle 25. leden

V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl pokřtěn od Jana v Jordánu. A hned když vystupoval z vody, uviděl roztrhávající se nebesa a Ducha jako holubici, jak sestupuje k němu. A z nebes [zazněl] hlas: „Ty jsi můj Syn, Milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení.“

Marek 1,9–11

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Nyní přišla ta chvíle: Proroky Staré smlouvy a Janem ohlašovaný Kristus vystoupil na veřejnost. Vyrůstal v Nazaretu, místě na severu Izraele, které u Židů nemělo dobrou pověst.

Ježíš přichází k Jordánu a nechává se od Jana pokřtít. Není to nepochopitelné? Má to zapotřebí, nechat se pokřtít „křtem pokání na odpuštění hříchů“? On k hříšným lidem nepatří a nemá ani jediný hřích, který by měl vyznat! Bůh však od Židů očekával, že se nechají pokřtít. A tak Kristus jako skutečný člověk a Žid chtěl splnit spravedlivé Boží požadavky! (Matouš 3,15)

K tomu nebe nemůže mlčet. Otevírá se, a Bůh, Duch Svatý, sestupuje jako holubice na Ježíše. Holubice v Bibli symbolizuje čistotu a nevinu. Jak výstižně je na tomto místě dosvědčena Ježíšova dokonalost.

Když ve Staré smlouvě byli králové, kněží nebo proroci dosazováni do svého úřadu, dělo se to často pomazáním olejem. V jistém smyslu tady při Jordánu také dochází k dosazení do úřadu: Ježíš z Nazaretu, který je Kristus, Král Izraele, je pomazán Duchem Svatým (viz. Skutky 10,38).

Bůh Svého Syna miloval ještě před tím, než byl stvořen svět. Ten je však nyní na zemi a nechává se pokřtít. A tu Bůh do jisté míry nemůže jinak, než Ho ujistit o Své lásce a Svém zalíbení: On, Ježíš Kristus je jedinečný!