středa 21. leden

[Kristus] vešel ne skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, když získal věčné vykoupení.

Hebrejům 9,12

Francouzem skrze prolitou krev

Voják francouzské cizinecké legie může po třech letech služby získat francouzské občanství. Avšak když bude v průběhu nebo z důvodu nasazení raněn, může mu být uděleno již dříve. A stane se tak synem Francie – ne proto, že by jako Francouz svým narozením takříkaje „přijal“ francouzskou krev, nýbrž pro svou vlastní prolitou krev.

Křesťanem se člověk stává taktéž skrze prolitou krev. Ne však tak, že člověk prolévá svou vlastní krev, nýbrž skrze krev a smrt Ježíše Krista. Petr píše těm, kteří uvěřili: „Víte, že …, jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny.“ A Jan píše: „Krev Ježíše [Krista], jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ Ano, musela téci krev, musela přijít smrt, neboť „bez vylití krve není odpuštění.“ (1. Petr. 1,18.19; 1. Jan. 1,7; Hebrejům 9,22)

Ježíš Kristus nevzal krev zvířat – nýbrž dobrovolně dal svůj vlastní život do smrti, aby tak pykal za hříchy lidí a oni mohli být zachráněni. Tak lidem zajistil přístup k Bohu a obecenství s Bohem a postavil tak pevný a dostatečný základ jednou provždy. K Jeho smrti už není co přidat a Jeho oběť už nikdy více nemusí být opakována – On „získal věčné vykoupení“.

Můžete již říci: „Jsem spasen skrze drahou krev Krista“?