neděle 18. leden

Jan byl oděn velbloudí srstí a přepásán koženým pásem kolem svých beder a jedl kobylky a polní med. Hlásal: „Za mnou přichází někdo silnější než já; nejsem hoden sklonit se a rozvázat řemínek jeho sandálů. Já jsem vás křtil ve vodě, ale on vás bude křtít v Duchu Svatém.“

Marek 1,6–8

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Bůh poslal Jana Křtitele jako posla, aby se Jeho Syn Ježíš Kristus setkal s připraveným lidem. Jan tedy kázal křest pokání, ale ne v Jeruzalémě, nýbrž na poušti při Jordánu – stranou náboženského centra Izraele. Jan nevedl žádný zámožný život, byl nenáročný a skromný: Jeho oděv z velbloudí srsti je znám od proroka Eliáše (2. Královská 1,8), jeho „menu“ bylo velmi nepatrné avšak výživné.

O Janovi bylo řečeno, že byl největším z proroků. (Lukáš 7,28) To byla zvláštní čest – být předchůdcem zaslíbeného Mesiáše. Jan si na tom však nezakládal. Naopak: Když myslel na Ježíšovu velikost, cítil se docela bezvýznamný.

Tehdy bylo obvyklé vysoce postaveným lidem, když vstupovali do nějakého domu, zouvat zaprášené sandály. Když šlo o Ježíšovy sandály, Jan sám se necítil dostatečně hoden ani této podřadné služby. S jakou uctivostí zde mluví o Ježíši Kristu! Jan křtil ve vodě, Ježíš naproti tomu mohl křtít v Duchu Svatém. Pán Ježíš byl „silnější“ než Jan: On bude křtít Duchem Svatým později. To mohl činit jen Boží Syn sám.

Křest Duchem Svatým se stal jednorázově o Letnicích, po tom co byl Pán Ježíš vzat vzhůru do nebe. Tu Duch Svatý sestoupil na zem a ze všech vykoupených věřících vzdělal Kristovo tělo. A všichni, kteří od té doby uvěří v Krista, budou právě tak zapečetěni Duchem Svatým (1. Korintským 12,13; Efeským 1,13).