sobota 17. leden

Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“ A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota.

Jan 5,8.9

„Nemám nikoho“ (2) – uzdravení

Když ten muž, který byl již 38 let nemocný, přiznal svůj beznadějný stav, byl Pán Ježíšem uzdraven. Zamysleme se však nad doslovným zněním, které Syn Boží při tomto zázračném uzdravení užil:

„Vstaň!“ – Ležíš snad právě vnitřně na zemi? Chybí ti síla a odvaha k životu? Pak toto slovo Pána Ježíše platí celkem osobně právě tobě. Ježíš Kristus – a pouze On – ti může dát sílu „vstát“. Mluv s Ním o všem, co se ti nedostává, co v tvém životě není v pořádku. Svěř se Mu jako Zachránci, On ti potom dá nový začátek.

„Vezmi své lehátko!“ – Tou postelí byla snad jen rohož na ležení, kterou si ten uzdravený sroloval a vzal s sebou. A tak to, co toho nemocného po dlouhá léta neslo, bylo nyní neseno jím. Podobně je to u všech, kterým Ježíš Kristus daroval nový život: To staré pominulo, stalo se novým (2. Korintským 5,17). Vyčerpání sil člověka, které má svůj původ v hříchu, je tak přemoženo. Člověk je od této chvíle schopen nést břemena, která jsou na něj vložena.

„…a choď!“ – Tímto ho Ježíš vybízí: Ukaž svým bližním, že jsi byl uzdraven mnou! Kdo přišel k víře v Ježíše Krista, má za úkol vést život, který k tomuto Pánu povede druhé. K tomu jsou potřeba vlastnosti, jako jsou pokora, trpělivost, připravenost k odřeknutí se a vydání sebe samého. To není vždy jednoduché. Ale motivaci a energii k tomu dává Pán Ježíš, který viděl toho beznadějně nemocného v jeho bídě, z milosrdenství jej uzdravil a ve Své božské lásce vyslal do úplně nového života.