pondělí 12. leden

… dokud ve vás nebude zformován Kristus.

Galatským 4,19

Z ruky mistra

V 16. století ve Florencii si skupina umělců prohlížela obrovský blok nádherného mramoru. Byl vysoký přes 4 metry, ale žel ho jeden nešikovný sochař v jednom místě dost hrubě pokazil. „Z toho už nelze nic udělat,“ mysleli si umělci.

Jednoho rána však kolem toho opuštěného bloku vztyčil nějaký mladík zástěnu. Od té doby bylo po několik let slyšet klepání dláta, kterým ten kámen opracovával. Když zástěna zmizela, Florenťané žasli: hleděli na překrásnou sochu Davida. Ta je ještě dnes jedním ze skvostů Florencie. Pod dlátem mistra vzniklo z beztvarého a zjevně neupotřebitelného bloku nádherné umělecké dílo. David od Michelangela (1475–1564) je považován za nejznámější sochu v dějinách umění.

Jsou lidé, kteří zdrceně konstatují: „Zpackal jsem svůj život.“ Cítí, že „mramorový blok jejich života“ je zdeformovaný, a ptají se, co zbylo z jejich úsilí a nadějí.

Ale není žádný důvod si zoufat: Ježíš Kristus nás zve, abychom svěřili svůj život Jemu. On nás dokáže zformovat k Boží slávě. To je však možné jen tehdy, když se vzdáme svých vlastních plánů a představ a uznáme za platné pouze Jeho Slovo, Bibli.

Možná si musím udělat nejprve určitý odstup ode všeho, co jsem dříve miloval, protože jinak to bude stát v cestě Jeho dílu. V každém případě Mu musím dovolit, aby se dotkl mého srdce – tam, kde je sídlo naší osobnosti. Neboť to, co On chce ve mně vytvořit, je Jeho vlastní obraz. On na tom trpělivě pracuje, až toho ve mně dosáhne. – Ano, Ježíš Kristus dokáže z toho, co jsem zpackal, dát povstat mistrovskému dílu.