neděle 11. leden

Objevil se Jan, který křtil v pustině a hlásal křest pokání na odpuštění hříchů. A vycházela k němu celá judská krajina a všichni jeruzalémští a dávali se od něho pokřtít v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy.

Marek 1,4.5

Myšlenky k Evangeliu podle Marka

Pokud je někdo před svým vystoupením obzvlášť oznamován a jsou-li činěny odpovídající přípravy, pak se většinou jedná o nějakou slavnou osobnost. Dříve než Ježíš Kristus nastoupil svou veřejnou službu, ohlašoval Ho Jan Křtitel. Důstojnost Jeho osoby nemůže být převýšena – On je sám Boží Syn.

Jan Křtitel nenechal pro Pána rozvinout nějaký červený koberec. Ne, on kladl velkou váhu na to, aby Židé očistili svá srdce; neboť jedině tak se mohli stát schopnými přijmout Mesiáše a vstoupit do Jeho království. K tomu Jan křtil obyvatele Judeje v pusté krajině při Jordánu.

Nebyl by Jeruzalém, jako náboženské centrum Izraele, pro to mnohem vhodnější? Nikoli! Jan Křtitel nepatřil k uznávaným náboženským vůdcům v Izraeli – přesně tak k nim nepatřil ani po něm následující Mesiáš. S Ježíšem měla započít nová epocha. Na to poukazuje již „křest pokání“, který Jan Křtitel kázal.

Jako křesťanský křest je křest ve smrt a vzkříšeného Krista, tak křest v Jordánu byl tehdy křtem v živého Krista nebo Mesiáše-Krále na zemi. Všimněme si, že Jan křtil jen takové, kteří vyznávali své hříchy. Také křesťanský křest má svou hodnotu teprve potom, když je spojen s proměnou smýšlení. Chceme-li být pravými učedníky Ježíšovými, nemůžeme se před Bohem vyhnout vyznání naši zkažené bytosti a našich hříchů.