sobota 10. leden

Když hledím na tvá nebesa – dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi upevnil – co je člověk, že na něj pamatuješ, syn člověka, že se o něj staráš?

Žalm 8,4.5 (dle pozn.)

Jsou astronauti hrdinové?

Astronauti jsou obzvlášť pečlivě vybraní lidé, kteří absolvovali nespočet testů a také velmi důkladnou přípravu. Ve vesmíru pak často zvládají velmi kritické situace, ale jako kompenzaci za to mohou také vidět a zažívat ohromné věci. – Jsou však proto hrdinové?

Americký astronaut James Irwin ve své autobiografii popisuje, jak v roce 1971 letěl s Apollem 15 k Měsíci. V předmluvě říká: „Tento let, při kterém jsem viděl Zemi viset jako pěknou, křehkou vánoční ozdobu v černé hlubině vesmíru a přitom cítil bezprostřední Boží přítomnost, byl rozhodující bod zlomu v mém životě.“

Pak vysvětluje, že jeho kniha není biografií nějakého hrdiny. Otevřeně hovoří o zklamáních a krizích, o neštěstích a nemocech ve svém životě. – „Ne, hrdina nejsem.“ Jeho kniha tak není jen o dobrodružné příhodě a o triumfu techniky, nýbrž také o pestrém životním příběhu. Především však je to „dokument o vztahu mezi Bohem a člověkem Jamesem Irwinem – o obdarování a požehnání, které Bůh tomuto Jamesovi Irwinovi dal, o zklamáních, které On s ním prožíval, a o námaze a trpělivosti, s kterou ho On přivedl na správnou cestu.“

Irwin svým čtenářům přeje, aby skrze jeho knihu „ještě jednou nebo ve svém životě poprvé pozorovali Boží vedení a lásku. K Měsíci se dostalo jen docela málo lidí. Ale k Ježíši Kristu se může dostat každý člověk.“