pátek 9. leden

Tys má naděje, Panovníku Hospodine.

Žalm 71,5

Bůh mi opět dal budoucnost

Vzpomínky na mé dětství jsou velmi rozporuplné: Má matka se o nás láskyplně starala; můj otec kvůli konzumaci alkoholu postupně ztrácel kontrolu nad svým životem i nad rodinou. Pořád se vidím jako dítě, jak chodím po chodníku a zírám na své nohy a pln strachu se bojím jít domů. Proč se to stalo právě mně? O moje otázky se nikdo nezajímal …

V 15 letech jsem se odstěhoval ke svým příbuzným do Španělska. Tam jsem vyrůstal, aniž bych kdy nabyl nějakého povědomí o dobrém a zlém. Jediným bodem, podle kterého jsem se orientoval, byla moje matka, která nás chránila, a můj starší bratr, který měl v naši městské čtvrti špatnou pověst … pro svou brutalitu. Můj život postupně určovaly alkohol a drogy. Šlo to od fetu k fetu. Vstával jsem nejdřív kolem poledne a pak jsem až do 4. nebo 5. hodiny ranní trávil čas v prostředí hudby a drog.

Jednoho dne jsem obdržel dopis od svého staršího bratra. Napsal mi, že se ho dotkl Ježíš a že jeho život se změnil. Do dopisu přiložil Janovo evangelium. Normálně bych něco takového nikdy nečetl, ale teď jsem to celé evangelium přečetl během čtyř dní. Boží slova mě hluboce zasáhla v nitru, dotkla se mě Boží láska. Vrátil jsem se do své vlasti, kde jsem se opět setkal se svým bratrem. Ten mě s sebou vzal do jednoho křesťanského společenství, kde jsem byl srdečně přijat. Bůh si vzal mnoho času na to, aby mě napravil.

Po přibližně půl roce jsem se nechal pokřtít. Opět jsem se také dal do studií, úspěšně je dokončil a našel si práci. Nakonec jsem dokonce založil rodinu. Bůh mi dal budoucnost a naději v Ježíši Kristu.

Jonathan