„Naplnit všelikou spravedlnost“ (Mat 3,15) neznamená prostě naplnit Boží zákon, nýbrž uznat pravý stav, ve kterém se nalézala i ta lepší část židovského lidu. V případě Pána to v sobě zahrnovalo nejenom vejít do vody Janova křtu, nýbrž vejít v to, čeho tato voda byla obrazem ‒ do smrti. A tak také Pán Ježíš v jedné pozdější chvíli říká: „Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem stísněn, dokud se nevykoná!“ (Lk 12,50) Poukazuje tím na Svou zástupnou smrt, kterou chtěl strpět pro tento ostatek, ano, pro každého provinilého hříšníka, který v Něho uvěří. Ale dokud to dílo nevykonal, byl „stísněn“. To neznamená, že by byl „soužen“ v tom smyslu, že by snad byl měl strach před smrtí. Ne, avšak dokud otázka hříchu nebyla vyřešena způsobem podle Boha, nemohl nechat bez překážky plynout proud Boží milosti a lásky, nemohl oznámit celou radu Boží milosti. To působilo, že ‒ z lásky a kvůli nám ‒ byl „stísněn“. Jaká obdivuhodná milost je v srdci Pána Ježíše! Ale když po vykonaném díle půjde do nebe, pak pošle Ducha Svatého a Ten bude Jeho lid uvádět do celé pravdy (Jan 16,13.14). V té požehnané době žijeme my dnes.