Boží království zaujímá v Evangeliích – jako i v celém Novém zákoně – vedle Shromáždění (Církve) důležité místo. Je to Bohem zřízená vláda Jeho Syna jako Krále králů nad Jeho pozemským lidem Izraelem, ale nadto také nad celým vesmírem. Království začalo, když Kristus, Král, se zjevil na zemi uprostřed Svého lidu Izraele (srv. s Mat. 12,28). Jeho odmítnutím a zavržením nebylo království ukončeno, nýbrž jen proměněno ve své formě. Trvá dále i v nynější době Jeho nepřítomnosti, ale s jiným předznamenáním („tajemství království nebes“; viz Mat. 13). Jeho praví učedníci jsou ti, kteří jsou znovu narozeni (Jan 3,3.5) a budou při Jeho nadcházejícím příchodu vzati. Cíl království bude však trvat i potom, když v době soužení bude zvěstováno evangelium království (Mat. 24,14). Své dokonání najde Boží království se zjevením Krista ve slávě ke zřízení tisíciletého království. – „Nestle-Aland“ (vědecké vydání původního textu NZ) považuje slovo „království“ v řeckém původním textu za nepůvodní, proto je uvedeno v závorkách. Avšak obsah kázání Pána Ježíše potvrzuje, že se zde jedná o poselství o království, ještě ne o „Boží evangelium“ (Řím. 1,1; 1. Tes. 2,2) či evangelium milosti, které mohlo být zvěstováno teprve po kříži.