Je pro nás dobré, abychom pamatovali, že kdekoli jsou „dva nebo tři“ shromážděni ke Jménu Pána Ježíše, i když je to ve slabosti, pak jsou-li skutečně pokorní a závislí, bude tam duchovní schopnost soudit v každém případě, který může vyvstat mezi bratřími. Mohou se spolehnout na božskou moudrost, že jim bude dána pro urovnání každé otázky, jednání nebo sporu, takže nebude žádná potřeba odvolávat se na světský soud.

Není pochyb o tom, že světští lidé by se takové myšlence smáli. Ale my se musíme se svatou rozhodností držet vedení Písmem. Bratr nesmí jít s bratrem k soudu před nevěřící. To je jasné a důrazné. Pro shromáždění jsou k urovnání každé možné otázky k dispozici prostředky pomoci v Kristu, Hlavě a Pánu.

Nechť lid Páně vážně přiloží své srdce ke zvažování tohoto předmětu. Nechť vidí, že je shromážděn na pravém základu Boží Církve. A potom, ačkoli s vědomím, že věci nejsou takové, jaké kdysi v Církvi byly, ačkoli s vědomím o velmi velké slabosti, selhání a nedostatečnosti, přece shledají milost Krista vždy pro sebe postačitelnou, a Boží slovo plné všeho potřebného naučení a autority, takže se nikdy nemusejí odebírat ke světu, aby jim pomohl, poradil nebo aby soudil. „Kdekoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tu jsem já uprostřed nich.“ (Mat. 18,20)

To je jistě dosti pro každý požadavek. Je snad nějaká otázka, kterou by náš Pán Kristus nemohl urovnat? Potřebujeme přirozenou chytrost, světskou moudrost, velkou učenost, ostrovtip, když máme Jeho? Jistě ne. Takové věci se mohou ukázat užitečné asi jako Saulovo brnění Davidovi. Vše, co potřebujeme, je prostě užívat zdroje, které máme v Kristu. Na „místě, kde dává přebývat svému jménu,“ jistě najdeme kněžskou moudrost k soudu v každém případě, který může vyvstat mezi bratřími.

A dále nechť Pánův drahý lid pamatuje ve všech případech místních nesnází, které mohou vzniknout, že tu nepotřebují hledat žádnou vnější pomoc, psát na jiná místa, aby přizvali na pomoc některé moudré muže. Není pochyb o tom, že když Pán v té chvíli pošle některé ze Svých milovaných služebníků, pak jejich soucit, obecenství, rada a pomoc budou vysoce ceněny. Nepovzbuzujeme ke vzájemné nezávislosti, ale k absolutní a úplné závislosti na Kristu, naší Hlavě a Pánu.