Čtenáře může zajímat, že když Duch Svatý v Novém zákoně mluví o Božím oltáři, nepoužívá pro to slovo, užívané k vyjádření pohanského oltáře, ale má poměrně nové slovo – slovo neznámé ve světových klasicích. Pohanský oltář je βωμόν (Skutky 17,23). Boží oltář je θυσιαστήριον. To první se vyskytuje jen jednou. Druhý výraz dvacet třikrát. Tak žárlivě je klanění jedinému pravému Bohu střeženo a uchováváno od poskvrňujícího dotyku s pohanskou modloslužbou. Lidé jsou nakloněni ptát se, proč to tak má být, anebo jak by mohl být Boží oltář dotčen jménem? Odpovídáme, že Duch Svatý je moudřejší, než jsme my. A ačkoli měl před sebou pohanské slovo – krátké a také vhodné slovo – zdráhá se je použít pro oltář toho jednoho pravého a živého Boha.       (Viz Trench's „Synonyms of the New Testament,“ p. 242. Nové, revidované vydání. London a Cambridge, Macmillan& Co.)