Vynechání členu nesmírně mocně dodává sílu, plnost a jasnost této pasáži. Je to δια νομου νομω απεθανον. Je to skutečně nádherná věta. Kéž by jí bylo lépe rozuměno! Ničí velkou část lidské teologie. Ponechává zákon v jeho vlastní sféře, ale smrtí vyjímá věřícího kompletně z jeho moci a z jeho dosahu. „Tak také vy, moji bratři, jste byli zákonu umrtveni skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, toho z mrtvých vzkříšeného, abychom přinesli Bohu ovoce.“ – (To jsme nikdy pod zákonem nemohli.) – „Neboť když jsme byli v těle,“ – to je obdobný výraz jako být pod zákonem – „působily v našich údech vášně hříchů, které jsou skrze zákon, aby přinesly ovoce smrti.“ (Řím. 7,4-5) Všimni si smutné kombinace – „pod zákonem“ – „v těle“ – „vášně hříchů“ – „ovoce smrti“! Může být něco vyznačeno silněji? Ale, díky Bohu, u této otázky tu je jiná stránka – Jeho vlastní jasná a požehnaná stránka. Zde je: „Nyní ale jsme zproštěni zákona.“ Jak? Je to tím, že ho za nás naplnil někdo jiný? Nikoli, ale: „poněvadž jsme zemřeli tomu [απεθανοντες εν ω], v čem jsme byli drženi, takže sloužíme v novotě Ducha a ne ve starobě litery.“ Jak dokonalý a milý je soulad Římanům 7 a Galatským 2! „Já zajisté skrze zákon zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.“ (Gal. 2,19)