Musíme přesně rozlišovat mezi „přírodou (přirozeností)“ a „tělem“. Přirozenost je v Písmu uznávána. Tělo je odsouzeno a dáno stranou. „Neučí vás i sama příroda?“ říká apoštol (1. Korintským 11,14 – přel.) Když Ježíš pohleděl na mladého knížete, „zamiloval ho“, ačkoli tu nebylo nic než přirozenost. Být bez přirozené lásky je jedna ze známek odpadnutí. Písmo učí, že jsme mrtví hříchu, nikoli přirozenosti, neboť co by se jinak stalo s našimi přirozenými vztahy?