Některý čtenář snad je žárlivý na každý zásah do naší výtečné anglické Bible. Podobně jako mnozí je nakloněn říci: „Jak má nevzdělaný člověk vědět, co patří do Písma a co ne? Musí být závislý na vědcích a kriticích, aby mu dali v této vážné a důležité otázce jistotu? Je-li tomu tak, není to ta stejná stará historie, že je třeba hledět k lidské autoritě, aby potvrdila Boží slovo?“ V žádném případě. Je to zcela rozdílná věc. My všichni víme, že všechny kopie a překlady musejí být v některých bodech nedokonalé, protože jsou lidské. Ale věříme, že táž milost, která dala Slovo v originálu v hebrejštině a řečtině, velmi obdivuhodně bděla nad naším anglickým překladem, takže chudý člověk, bydlící za horami, může být ujištěn, že ve své obecné anglické Bibli vlastní zjevení Božích myšlenek. Po vší práci vědců a kritiků je podivuhodné, jak poměrně málo oddílů bylo dotčeno, a z nich žádný, který by se dotýkal základu křesťanství. Bůh, který nám milostivě nejprve dal svatá Písma, nad nimi bděl a uchoval je pro Svoji Církev obdivuhodným způsobem. Nadto viděl vhodným užít práci vědců a kritiků, aby čas od času očišťoval svatý text od chyb, které se vkradly díky slabosti spojené se vší lidskou činností. Měly by tyto opravy otřást naší důvěrou v čistotu Písma jako celku nebo nás vést k pochybnosti, že ve skutečnosti nevlastníme Boží slovo? Ne, spíše by nás měly vést k děkování Bohu za Jeho dobrotivost, že bděl nad Svým Slovem, aby je zachoval v jeho čistotě pro Svoji Církev.