Vzhledem k tomu, že se Ezechiáš vzdal svých pokladů, aby se vyhnul útoku asyrského krále na Jeruzalém (kap. 18,15–16), mohlo by se předpokládat, že poselstvo z Babylona přišlo před touto dobou a brzy po Ezechiášově nemoci ve čtrnáctém roce jeho vlády. Zdálo by se, že jestliže Ezechiáš ukázal vyslancům všechny své poklady, pak ještě nebyly zmenšeny obrovským poplatkem, který krále donutil dát své zlato a oloupit i Boží chrám. Musíme si však připomenout skutečnost, o níž vypráví 2. Par. 32,23. Poté, co byl Ezechiáš vysvobozen od Senacheriba, „mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi, králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů“. A dále: „Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou.“ (v. 27) Proto se poselství z Babylona, kdy si vyslanci prohlédli poklady krále Ezechiáše, uskutečnilo až po útoku Senacheriba (v.31).